Na rozdíl od jiných klasických civilizací je většina událostí v římských dějinách dokonale datována. Částečně je to způsobeno vášní Římanů pro zapisování, ale také tím, že jejich historici dbali na to, aby zdokumentovali každý jednotlivý fakt z římských dějin. Romulus a Remus , až po zánik Západořímské říše v 5. století n. l., je o všem jasný přehled.

Pro úplnost zahrneme do naší časové osy i část dějin takzvané Východořímské říše, ale je třeba říci, že Byzantská říše je na hony vzdálená klasické římské tradici, která začala Romulem, jenž zradil svého bratra Rema.

Podívejme se na časovou osu starověkého Říma.

Římské království (753-509 př. n. l.)

Podle mýtu popsaného v Aeneida, Dva bratři, Romulus a Remus, přímí potomci řeckého hrdiny Aenea, měli v této oblasti vybudovat město.

V tomto smyslu se vyskytly dva problémy:

Zaprvé, že oblast u řeky Tibery již byla osídlena Latiníky, a zadruhé, že oba bratři byli také rivalové. Poté, co Remus nedodržel rituální pravidla, byl zabit svým bratrem Romulem, který pak založil Řím v oblasti známé jako Sedm pahorků.

A podle mýtů také toto město čekala slavná budoucnost.

753 PŘ. N. L. - Romulus zakládá město Řím a stává se prvním králem. Datum uvádí Vergilius (nebo Vergilius) ve svém díle Aeneida .

715 PŘ. N. L. - Začíná vláda Numy Pompilia. Byl známý svou zbožností a láskou ke spravedlnosti.

672 PŘ. N. L. - K moci se dostává třetí římský král Tullus Hostilius, který vede válku proti Sabinům.

640 PŘ. N. L. - Římským králem je Ancus Marcius. Za jeho vlády se zformovala třída Římanů plebejců.

616 PŘ. N. L. - Tarquinius se stává králem. Postavil některé z prvních římských památek, včetně Circus Maximus.

578 PŘ. N. L. - Vláda Servia Tullia.

534 PŘ. N. L. - Tarquinius Superbus je prohlášen králem. Byl známý svou přísností a používáním násilí při kontrole obyvatelstva.

509 PŘ. N. L. - Tarquinius Superbus odchází do exilu. V jeho nepřítomnosti římský lid a senát vyhlašují Římskou republiku.

Římská republika (509-27 př. n. l.)

Caeserova smrt by Vincenzo Camuccini.

Republika je pravděpodobně nejstudovanějším a nejznámějším obdobím římských dějin, a to z dobrého důvodu. V období římské republiky se totiž vyvinula většina kulturních rysů, které si dnes spojujeme se starými Římany, a přestože se v ní nevyhnuly žádné konflikty, bylo to období ekonomické i sociální prosperity, které formovalo Řím po celou jeho historii.

494 PŘ. N. L. - Vytvoření tribunátu. Plebejci se oddělují od Říma.

450 PŘ. N. L. - Je vydán Zákon dvanácti desek, který stanoví práva a povinnosti římských občanů s cílem potírat rozbroje mezi plebejskou třídou.

445 PŘ. N. L. - Nový zákon povoluje sňatky mezi patriciji a plebejci.

421 PŘ. N. L. - Plebejcům byl umožněn přístup ke kvestuře. Kvestor byl veřejný úředník s různými úkoly.

390 PŘ. N. L. - Galové obsazují Řím po porážce jejich armády v bitvě u řeky Allia.

334 PŘ. N. L. - Nakonec je mezi Galy a Římany uzavřen mír.

312 PŘ. N. L. - Začíná stavba Appiánské cesty, která spojuje Řím s Brindisiem u Jaderského moře.

272 PŘ. N. L. - Římská expanze dosahuje Tarentum.

270 PŘ. N. L. - Řím dokončuje dobytí Magna Graecia, tedy italského poloostrova.

263 PŘ. N. L. - Řím vpadne na Sicílii.

260 PŘ. N. L. - Důležité námořní vítězství nad Kartágem, které umožňuje další expanzi Římanů v severní Africe.

218 PŘ. N. L. - Hannibal překročí Alpy a porazí Římany v řadě krutých bitev.

211 PŘ. N. L. - Hannibal dorazí k branám Říma.

200 LET PŘ. N. L. - Římská expanze na západ. Hispánie je dobyta a rozdělena na řadu římských provincií.

167 PŘ. N. L. - Nyní, když v provinciích žije značný počet poddaných, jsou římští občané osvobozeni od placení přímých daní.

146 PŘ. N. L. - Zničení Kartága. Korint je vypleněn a Makedonie je připojena k Římu jako provincie.

100 LET PŘ. N. L. - Narodí se Julius Caesar.

60 PŘ. N. L. - Vzniká první triumvirát.

52 PŘ. N. L. - Po Clodiově smrti je Pompeius jmenován jediným konzulem.

51 PŘ. N. L. - Caesar dobývá Galii, Pompeius se staví proti jeho vedení.

49 PŘ. N. L. - Caesar překračuje řeku Rubikon, čímž se otevřeně staví proti římské vládě.

48 PŘ. N. L. - Caesarovo vítězství nad Pompeiem. V tomto roce se v Egyptě setkává s Kleopatrou.

46 PŘ. N. L. - Nakonec se Caesar vrací do Říma a získává neomezenou moc.

44 PŘ. N. L. - Caesar je zabit během březnových id. Začínají léta zmatků a politické nejistoty.

32 PŘ. N. L. - V Římě začíná občanská válka.

29 PŘ. N. L. - Senát v zájmu obnovení míru v Římě prohlásí Octavia za jediného vládce nad všemi římskými územími.

27 PŘ. N. L. - Octavius získává titul a jméno Augustus a stává se císařem.

Římská říše (27 př. n. l. - 476 n. l.)

První římský císař - Caeser Augustus. PD.

V Římské republice proběhly čtyři občanské války mezi občany a vojskem. V následujícím období se tyto násilné konflikty zřejmě přesunuly do provincií. Císaři vládli římským občanům pod heslem chléb a cirkus Dokud má občanstvo přístup k obojímu, zůstane pokorné a podřízené vládcům.

26 PŘ. N. L. - Mauretánie se stává vazalským královstvím Říma. Vláda Říma nad Středomořím se zdá být úplná a nesporná.

19 PŘ. N. L. - Augustus získává doživotní konzulát a také cenzuru.

12 PŘ. N. L. - Augustus je prohlášen Pontifex Maximus . Jedná se o náboženský titul, který se přidává k vojenským a politickým titulům. On jediný soustřeďuje veškerou moc v říši.

8 PŘ. N. L. - Smrt Mecéna, bájného ochránce umělců.

2 PŘ. N. L. - Ovidius píše své mistrovské dílo, Umění lásky .

14 CE - Augustova smrt. Císařem se stává Tiberius.

37 CE - Caligula nastupuje na trůn.

41 CE - Caligula je zavražděn pretoriánskou gardou. Císařem se stává Claudius.

54 CE - Claudius je otráven svou ženou. Na trůn nastupuje Nero.

64 CE - Vypálení Říma, které bývá připisováno samotnému Neronovi. První pronásledování křesťanů.

68 CE - Následující rok 69 n. l. je známý jako "rok čtyř císařů", protože se zdálo, že nikdo z nich se u moci dlouho neudrží. Nakonec Vespacián ukončuje krátkou občanskou válku.

70 CE - Zničení Jeruzaléma. Řím začíná stavět Koloseum.

113 CE - Traján se stává císařem. Za jeho vlády Řím dobývá Arménii, Asýrii a Mezopotámii.

135 CE - Židovská vzpoura je zadušena.

253 CE - Frankové a Allemanni útočí na Galii.

261 CE - Allemanni vpadnou do Itálie.

284 CE - Císařem se stává Dioklecián, který jmenuje Maximiniána císařem a zavádí tetrarchii. Tato forma vlády rozděluje římskou říši na dvě části, z nichž každá má svého Augusta a císaře.

311 CE - Toleranční edikt podepsaný v Nikomédii. Křesťané smějí stavět kostely a pořádat veřejná shromáždění.

312 CE - Constantinus poráží Majentia v bitvě u Ponto Milvio. Tvrdí, že mu k vítězství v bitvě pomohl křesťanský bůh, a následně se k tomuto náboženství hlásí.

352 CE - Nový vpád Allemanů do Galie.

367 CE - Allemanni překročí řeku Rýn a zaútočí na Římskou říši.

392 CE - Křesťanství je vyhlášeno oficiálním náboženstvím Římské říše.

394 CE - Rozdělení Římské říše na dvě části: západní a východní.

435 CE - V římském Koloseu se odehrává poslední souboj gladiátorů.

452 N. L. - Hun Attila obléhá Řím. Papež zasáhne a přesvědčí ho, aby ustoupil.

455 CE - Vandalové pod vedením svého vůdce Gaiserica vyplení Řím.

476 N. L. - Král Odoaker sesazuje Romula Augusta, posledního císaře Římské říše.

Poslední událost starořímské civilizace

Římané vyrostli z jediného rodu - Aeneova - v nejmocnější říši Západu, aby se po řadě takzvaných invazí barbarských národů rozpadli.

Mezitím se v něm vystřídali králové, panovníci volení lidem, císaři a diktátoři. Jeho dědictví sice pokračovalo ve Východořímské říši, ale Byzantince lze jen stěží považovat za Římany, protože mluví jiným jazykem a jsou katolíci.

Proto lze pád Říma v rukou Odoakera považovat za poslední událost starověké římské civilizace.