V řecké mytologii byly múzy bohyněmi, které dávaly smrtelníkům inspiraci, a Kalliopé byla nejstarší z nich. Kalliopé byla múzou výmluvnosti a epické poezie a ovlivňovala také hudbu. Zde je její bližší představení.

Kdo byla Kalliopa?

Kalliopa od Charlese Meyniera. Za ní je Homérova busta.

Kalliopé byla nejstarší z devíti múz, bohyň umění, tance, hudby a inspirace. Zeus , boha hromu a krále bohů, a Mnémosyné, titánky paměti. Podle mýtů navštívil Zeus v roce 1883 boha hromu a krále bohů Mnemosyne devět nocí po sobě a každou noc počaly jednu z Múz. Těch devět Múz bylo: Clio, Euterpe , Thalia, Melpomene , Terpsichore, Erato , Polyhymnie, Urania Každý z nich měl specifickou oblast v umění.

Její doménou byla epická poezie a hudba. Byla také bohyní výmluvnosti a podle mýtů měla na starosti předávání tohoto daru hrdinům a bohům. V tomto smyslu ji vyobrazení Kalliopé ukazují se svitkem nebo psacím stolem a stylusem. Její jméno ve starořečtině znamená Krásný hlas.

Kalliopé a ostatní múzy často navštěvovaly horu Helicon, kde pořádaly soutěže, a smrtelníci je uctívali. Lidé je tam chodili žádat o pomoc. Sídlily však na Olympu, kde byly ve službách bohů.

Potomci Kalliopé

V mýtech se Kalliopa provdala za thráckého krále Oeagra a společně měli řeckého hrdinu hrajícího na lyru. Orfeus Kalliopé učila Orfea hudbě, ale to by byl bůh Apollón Apollón učinil z Orfea velkého hudebníka, básníka a proroka, jímž se nakonec stal. Jeho hudební nadání bylo tak úžasné, že ho kvůli jeho zpěvu následovala zvířata, stromy i kameny. Kalliopa je také matkou Lina, velkého hudebníka a vynálezce rytmu a melodie.

V jiných verzích měla od Apollóna dvě děti: Hymena a Ialemuse. Objevuje se jako matka thráckého krále Rhesuse, který zahynul ve válce o Tróju.

Role Kalliopé v řecké mytologii

Kalliopé neměla v řecké mytologii ústřední roli. V mýtech se objevuje spolu s ostatními múzami a společně s nimi vykonává skutky. Jako bohyně ekvilibristiky dávala Kalliopé svůj dar hrdinům a bohům tím, že je navštěvovala v jejich kolébkách, když byli ještě miminky, a mazala jim rty medem. Jako o múze epické poezie se říkalo, že Homér dokázal napsat pouze Iliada a Odyssey Díky Kalliopině vlivu se objevuje i jako hlavní inspirace dalších velkých řeckých básníků.

Spolu s ostatními Múzami se účastnila soutěže, kterou pořádali proti Sirény V obou případech zvítězily bohyně a Kalliopé proměnila Pírovy dcery ve straky poté, co se odvážily vyzvat všestranně nadané Múzy. Hésiodos i Ovidius označují Kalliopé za hlavní z nich.

Asociace Calliope

Kalliopé se objevuje ve Vergiliových spisech, kde ji autor vzývá a žádá o její přízeň. Objevuje se také v Dantových Božská komedie, kde autor povolává ji a ostatní múzy, aby oživily mrtvou poezii.

Je také často zobrazována na uměleckých dílech, přičemž nejznámější asociace jsou s epickým básníkem Homérem. Na jednom obraze Jacquese Louise Davida je Kalliopa zobrazena, jak hraje na lyru a truchlí nad mrtvým Homérem. Na jiném obraze drží v ruce Odysseu. Známý je obraz Kalliopy ve váze Francois, který je v současné době vystaven ve Museo Archeologico ve Florencii.

Ve stručnosti

Múzy jako skupina mají v řecké mytologii významný vliv a Kalliopé jako jejich vůdkyně mezi nimi vyniká. Ona a její synové ovlivnili hudbu ve starověkém Řecku. Pokud jsou mýty pravdivé, díky Kalliopéině inspiraci dal Homér světu dvě z jeho nejkultovnějších literárních děl.