Příběh Galatey a Pygmaliona patří k nejoblíbenějším řeckým mýtům a je známý po celém světě. Vypráví o slavném sochaři, který se zamiloval do svého vlastního mistrovského díla. Mýtus inspiroval řadu výtvarných i literárních uměleckých děl.

Galatea a Pygmalion

Účty se liší v tom, kdo Pygmalion V některých mýtech byl Pygmalion králem Kypru a zručným sochařem ze slonoviny, ale v jiných vyprávěních nebyl králem, ale obyčejným člověkem, který byl ve svém oboru vynikající.

• Pygmalion a ženy

Pygmalion ženami pohrdal a měl jich plné zuby. Viděl je jako nedokonalé a zcela o ně ztratil zájem. Když si uvědomil, že nedokonalost žen nesnese, rozhodl se Pygmalion, že se nikdy neožení. Proč to tak cítil, není známo, ale podle některých svědectví to bylo proto, že viděl ženy pracovat jako prostitutky a cítil k nim stud a odpor.

Pygmalion se rozhodl soustředit na svou práci a začal sochat sochy dokonalých žen bez vad. Brzy vytvořil "Galateu", nádhernou sochu ze slonoviny s propracovanými detaily, vytesanou k dokonalosti. Tato socha byla jeho mistrovským dílem a proslavil se jejím vytvořením.

• Pygmalion stvoří Galateu

Pygmalionova socha byla krásnější a dokonalejší než jakákoli jiná žena nebo jakákoli jiná ženská řezba, kterou kdy viděl. Jakmile ji dokončil, stála před ním socha úžasně krásné ženy. Pygmalion, který dosud neměl rád všechny ženy, se do svého dokonalého výtvoru hluboce zamiloval. Nazval ji Galatea . Pygmalion byl sochou posedlý a začal se k ní chovat jako k ženě, dával jí dárky, mluvil s ní a projevoval jí náklonnost. Bohužel pocítil bolest neopětované lásky, protože se mu stýskalo po předmětu, který mu lásku nikdy nemohl oplatit.

• Na scénu vstupuje Afrodita

Afrodita , bohyně lásky, viděla, jak je Pygmalion zamilovaný a bylo jí ho líto. Rozhodla se mu dát znamení a vybrala si chvíli, kdy v jejím chrámu obětoval býka. Zatímco jeho obětiny hořely na oltáři, plameny třikrát vzplály. Pygmalion byl zmatený a netušil, co by mohlo být Afroditiným poselstvím.

Když se však vrátil domů a sochu objal, najednou pocítil, že je teplá a měkká. Začal z ní vyzařovat život. Afrodita sochu oživila.

Pygmalion se oženil s Galateou a nikdy nezapomněl poděkovat bohyni Afroditě za to, co pro něj udělala. S Galateou měli syna a po celý život často navštěvovali Afroditin chrám s obětinami, aby jí poděkovali. Ona jim na oplátku požehnala láskou a radostí a oni dál žili klidný a šťastný život.

Symbolika Galatey

Galatea hraje ve svém příběhu pouze pasivní roli. Nic nedělá ani neříká, ale prostě existuje díky Pygmalionovi a plně vzniká z jeho rukou. Mnozí tento příběh vnímají jako odraz postavení, které ženy v dějinách obvykle zaujímaly a které bylo považováno za příslušnost buď k jejich otcům, nebo manželům.

Galatea nemá žádnou moc. Existuje, protože se muž rozhodl stvořit dokonalou ženu, a je jí dán život, protože se do ní muž zamiloval. Jinými slovy, existuje kvůli němu a pro něj. Galatea je stvořena z nehmotného předmětu, tj. mramoru, a nemá nad svým stvořitelem žádnou moc.

Jaké jsou její pocity k tomuto tématu, není známo a je považováno za nedůležité. V příběhu se píše, že se do sebe zamilují a mají spolu dítě. Není však známo, proč se do něj zamilovala nebo s ním chtěla být.

Galatea je idealizovaná žena, zrcadlo Pygmalionových tužeb. Symbolizuje Pygmalionův pohled na to, jaká by žena měla být.

Kulturní reprezentace Galatey

O Pygmalionu a Galatee napsali slavní básníci jako Robert Graves a W. S. Gilbert několik básní.Příběh Pygmalionu a Galatey se stal také hlavním tématem uměleckých děl, například Rousseauovy opery Pygmalion.

Hra "Pygmalion", kterou napsal George Bernard Shaw, popisuje jinou verzi příběhu o tom, jak Galatea ožila díky dvěma mužům. V této verzi bylo cílem, aby se vdala a nakonec se stala vévodkyní. Hra se setkala s pozitivním ohlasem a většina lidí ji považuje za zajímavou a jedinečnou verzi původního příběhu. Tato hra byla poté adaptována jako divadelní muzikál My Fair Lady,podle kterého byl natočen stejnojmenný úspěšný film.

Ve stručnosti

Neobyčejná a bezpodmínečná láska mezi Galateou a Pygmalionem je příběhem, který již po desetiletí uchvacuje nespočet lidí. Galatea však ve svém vlastním příběhu hraje pouze pasivní roli a není známo, kdo byla a jakou měla povahu.