Siddhártha Gautama, častěji označovaný jako Buddha nebo "Osvícený", pocházel z privilegovaného prostředí, kterého se nakonec na své cestě za spásou zřekl.

Buddhisté věří, že když jednoho dne meditoval pod stromem, prozřel a pochopil pojem utrpení. Z tohoto prozření vzešly základy buddhismu, které se oficiálně nazývají Čtyři ušlechtilé pravdy.

Význam čtyř ušlechtilých pravd

Čtyři ušlechtilé pravdy jsou všeobecně uznávány jako první Buddhovo kázání, a jsou tedy základem buddhistické praxe. Obsahují mnoho základních nauk a pokynů, kterými se buddhisté řídí.

• Představují Probuzení neboť se jednalo o první Buddhovy přednášky. Podle buddhistických legend Buddha meditoval pod stromem bódhi, když jeho mysl osvítily pojmy utrpení a vykoupení, což nakonec vedlo k jeho osvícení.
• Jsou stálé a nikdy se nemění. protože základní lidská přirozenost zůstává stejná. I když emoce a myšlenky kolísají a situace se v průběhu času mění, žádný člověk se nevyhne tomu, aby zestárl, onemocněl a v určitém okamžiku zemřel.
• Znamenají Naději že koloběh utrpení, zrození a znovuzrození hlásají, že volba je na člověku, zda zůstane na stejné cestě, nebo změní svůj směr a nakonec i osud.
• Symbolizují svobodu Po cestě k osvícení a nakonec dosažení osvobozeného stavu nirvány už člověk nikdy nemusí projít reinkarnací.

Čtyři znamení/pozoruhodnosti

To, co vedlo samotného Buddhu ke změně jeho života, byla řada významných setkání, která zažil ve svých 29 letech. Říká se, že jednou opustil zdi svého paláce, aby poznal okolní svět, a byl šokován, když viděl důkaz lidského utrpení.

Na rozdíl od dokonalého, luxusního života, kterým byl od narození vždy obklopen, to, co viděl, mu otevřelo oči do zcela jiného světa. Nakonec se to stalo známým jako čtyři znamení nebo čtyři Buddhovy pohledy:

1. Starý muž
2. Nemocný člověk
3. Mrtvé tělo
4. Asketický (někdo, kdo žil v přísné sebekázni a abstinenci)

Díky prvním třem znamením si prý uvědomil, že nikdo nemůže uniknout ztrátě mládí, zdraví a života, a smířil se s vlastní smrtelností. A vzhledem k pravidlu karmy je člověk nucen tento proces opakovat stále dokola, čímž se jeho utrpení prodlužuje.

Čtvrté znamení naopak naznačovalo cestu z karmického soukolí, kterou je dosažení nirvány neboli dokonalého stavu bytí. Tato čtyři znamení byla v kontrastu s životem, který vždy znal, že cítil nutkání vydat se na vlastní cestu k osvícení.

Čtyři ušlechtilé pravdy

Buddhisté je znají pod názvem "arijasacca" a hovoří o neměnných skutečnostech, které umožňují dosáhnout nirvány. ariya , což znamená čistý, ušlechtilý nebo vznešený, a sacca což znamená "skutečný" nebo "pravdivý".

Čtyři ušlechtilé pravdy Buddha často používal ve svém učení jako prostředek ke sdílení své vlastní cesty , a lze je nalézt v Dhammacakkappavattana Suttě, oficiálním záznamu Buddhovy první přednášky.

1 - První ušlechtilá pravda: Dukkha

Dukkha neboli první ušlechtilá pravda, která se běžně chápe jako "utrpení", se někdy popisuje jako negativní pohled na svět. Toto učení však znamená více než jen povrchní popis fyzické bolesti nebo nepohodlí, které lidé zažívají. Není ani negativní, ani pozitivní.

Jde spíše o realistické zobrazení lidské existence, v níž lidé procházejí duševním strádáním, pocity frustrace či nespokojenosti nebo strachem ze samoty. Fyzicky se lidé nevyhnou tomu, že každý zestárne, onemocní a zemře.

Vzhledem k jejímu skutečnému významu lze první ušlechtilou pravdu považovat také za označení stavu rozpolcenosti nebo roztříštěnosti. Když se jedinec ponoří do honby za vnějšími nebo povrchními požitky, ztrácí ze zřetele svůj životní cíl. Buddha ve svém učení vyjmenoval šest případů dukkhy v životě člověka:

• Zkušenost s porodem nebo svědectví o něm
• Pociťování následků nemoci
• Oslabení těla v důsledku stárnutí
• Strach ze smrti
• Neschopnost odpustit a zbavit se nenávisti.
• Ztráta touhy vašeho srdce

2- Druhá ušlechtilá pravda: Samudája

Samudája, což znamená "původ" nebo "zdroj", je druhou ušlechtilou pravdou, která vysvětluje příčiny veškerého utrpení lidstva. Podle Buddhy je toto utrpení způsobeno nenaplněnými touhami a poháněno nepochopením jejich skutečné podstaty. Touha v tomto kontextu neznamená jen pocit, že něco chceme, ale představuje něco víc.

Jednou z nich je "kāma-taṇhā" neboli tělesná touha, která se týká všech věcí, po nichž toužíme a které souvisejí s našimi smysly - zrakem, čichem, sluchem, chutí, hmatem, a dokonce i s našimi myšlenkami jako šestým smyslem. Další je "bhava-taṇhā", touha po věčném životě nebo lpění na své existenci. Jde o trvalejší touhu, kterou je podle Buddhy těžké vymýtit, pokud člověk nedosáhne osvícení.

A konečně je tu "vibhava-taṇhā" neboli touha ztratit sebe sama. Ta vychází z destruktivního myšlení, ze stavu ztráty veškeré naděje a touhy přestat existovat, protože člověk věří, že tím skončí veškeré utrpení.

3 - Třetí ušlechtilá pravda: Nirodha

Třetí ušlechtilá pravda neboli Nirodha, což v překladu znamená "konec" nebo "uzavření", pak hlásá, že všem těmto utrpením je konec. Je to proto, že lidé nejsou nutně bezmocní, protože mají možnost změnit své směřování, a to prostřednictvím nirvány.

Již samotné uvědomění si toho, co je skutečné utrpení a co ho způsobuje, je krok správným směrem, protože to dává jedinci možnost volby, jak podle toho jednat. Když se člověk povznese a odstraní všechny své touhy, znovu pochopí svou pravou přirozenost. To mu pak umožní řešit svou nevědomost, což ho dovede k dosažení nirvány.

4- Čtvrtá ušlechtilá pravda: Magga

Nakonec Buddha poukazuje na cestu, jak se osvobodit od utrpení a přerušit posloupnost reinkarnací. Jedná se o čtvrtou ušlechtilou pravdu neboli "maggu", což znamená cestu. Je to cesta k osvícení, kterou Buddha určil jako střední cestu mezi dvěma krajními projevy touhy.

Jedním z projevů je požitkářství - dopřát si uspokojit všechny své touhy. Buddha kdysi žil takovým životem a poznal, že tento způsob jeho utrpení neodstranil. Přesným opakem je zbavení se všech tužeb, včetně základní potřeby obživy. O tento způsob se Buddha také pokusil, aby později poznal, že ani to není řešení.

Obě cesty nefungovaly, protože jádro každého životního stylu bylo stále ukotveno v existenci vlastního já. Buddha pak začal kázat o střední cestě, praxi, která nachází rovnováhu mezi oběma extrémy, ale zároveň odstraňuje vědomí vlastního já.

Pouze oddělením svého života od pocitu vlastního já lze dosáhnout osvícení. Osmidílná stezka , což jsou Buddhou stanovené pokyny, jak by měl člověk žít svůj život, pokud jde o chápání světa, myšlenky, slova a chování, povolání a snahy, vědomí a věci, kterým věnuje pozornost.

Závěr

Čtyři ušlechtilé pravdy se mohou zdát jako pochmurný pohled na život, ale v jádru jde o posilující poselství, které hovoří o svobodě a kontrole nad vlastním osudem. Namísto omezování se myšlenkou, že vše, co se děje, je předurčeno a nelze to změnit, obsahuje buddhistické učení myšlenku, že převzetí odpovědnosti a správná rozhodnutí změní trajektorii vašeho života.budoucnost.